Sme aj na sociálnych sieťach

Bitcoin

ROZHOVOR: Téma decentralizácie: Ako sú na tom Bitcoin, Cardano, EOS či IOTA?

Článok

Rozhovor Jaromír Tesař

Marius Kramer z Qoury nedávno publikoval článok, v ktorom rozdelil kryptomeny podľa miery ich decentralizácie do štyroch kategórii. Bitcoin zaradil až do tretieho koša medzi “zle decentralizované”.

Kramer argumentoval tým, že decentralizáciu Bitcoinu ohrozujú veľké mining pooly. V podstate 51% hashovacej sily je možné získať kombináciou Bitmainu a ešte jedného poolu. Táto téma nás zaujala natoľko, že sme sa pokúsili získať odbornejší pohľad od Jaromíra Tesařa z AOGaS. Ten opäť ochotne a odborne odpovedal na všetky naše otázky. Okrem Bitcoinu sme rozobrali aj EOS, Cardano či IOTU.

Jaromír, aký je tvoj názor na skutočnú decentralizovanosť Bitcoinu?

Pokud se budeme bavit o decentralizaci z pohledu utváření konsensu a možnosti cenzury transakcí, tak jsou pooly místem centralizace a může k tomu v omezené míře docházet. Prvně se zamysleme nad tím, jak by obecně vypadala ideálně decentralizovaná síť. Ta by vypadala tak, že blok může sestavit, vytěžit a navrhnout každý jednotlivý uživatel a podmínky by měl srovnatelné s ostatními bez ohledu na geografickou lokaci. Současně by každý jednotlivý uživatel mohl daný blok ověřit a vyjádřit svůj souhlas či nesouhlas. Tento stav je za současných technických možností nedosažitelný a je zapotřebí přijít se správným kompromisním řešením.

Bitcoinu je navržený dobře, neboť na začátku mohl těžit každý na světě na svém stolním počítači. Síť byla otevřena všem. Těžařů bylo relativně málo, takže se každý občas dočkal odměny. S rostoucím počtem uživatelů, vznikem těžebních hal, nástupem ASIC minerů a vznikem poolů se decentralizace zásadně zhoršila. PoW funguje tak, že nechává všechny těžaře mezi sebou soutěžit. V této soutěži má zásadní slovo hlavně síla hashratu a toto se vymklo z kontroly. Analogicky je to podobné jako by jste nechali dělníky soutěžit v kopání jámy o určité velikosti a někomu dali malou lopatku, druhému rýč a třetímu bagr. Kdo si myslíte že vyhraje? Nejčastěji ten s bagrem. Mimochodem jakmile se zpráva o vykopání jámy roznese po světě, začnou všichni kopat jámu novou. Protože bagr vyhrál, ví o tom jako první a začne kopat dřív než ostatní, což je další nefér výhoda pro bagry, která malé těžaře žene do poolů. Může za to síťová latence a centralizace hashratu.

Těžaři dnes nemají sami za sebe šanci těžit. Jsou v podstatě nuceni sdružovat se dohromady a snaží se postavit co největší bagr. Tohle se realizuje skrze pooly. Pooly jsou ti, co sestaví blok a přes šablonu ho posílají jednotlivým malým těžařům, kteří hledají vítězný hash v určitém rozsahu. Těžaři nemohou vybrané transakce měnit, nebo by těžili jiný blok a tím by kazili společnou práci. Pokud pool najde odměnu, vyplatí dle zásluh těžaře. Protokol tento proces nikterak nepodporuje a vše včetně podmínek řídí majitel poolů. Nyní Bitcoin funguje v podstatě tak, že těžaři delegují hashrate poolům (delegovaný PoW). Sami se podívejte na posledních třeba 25 bloků a pooly, které je vytěžily. Uvidíte pár poolů, které se stále opakují. Dominuje tomu BTC.com, neboť disponuje 21% hashrate. Pokud by byl pool pouze jeden, budete Bitcoin považovat za decentralizovaný? Asi ne. Takže si položte otázku, kolik poolů je v tomto ohledu pro vás dostatečných.

Cenzura nemusí nutně spočívat v tom, že se budou ignorovat transakce s konkrétní adresou. Představte si, že se majitel poolu rozhodne rozjet nějaký byznys postavný na bitcoinových transakcích. Pool může tyto transakce záměrně upřednostňovat a menší mineři si toho možná ani nevšimnou. Nedávná debata o možnosti reorganizace po hacku Binancí také naznačila, že to s decentralizací není úplně v pořádku. Kdyby se napříště pooly domluvili, že budou na vzniklou situaci reagovat dřív, asi by se jim podařilo reorg udělat. S odstupem času se možnost prodražuje. O tomto bychom se nemuseli vůbec bavit, kdyby tým včas reagoval na změny ve fyzickém světě a snažil se decentralizaci zvýšit. Každá technologie se v rané fázi adopce předělává a upravuje dle aktuálních potřeb uživatelů a často se mění podmínky, na které tým musí rozumně reagovat. Podmínky kolem decentralizace se významně změnili. Bohužel prosadit zásadnější změny do Bitcoinu je dost těžké, hlavně tehdy, když mají pooly v rozhodovacím procesu silné slovo.

Podotýkám, že jsme řešili pouze jeden pohled na decentralizaci. Osobně tento pojem vztahuji i na další věci, jako třeba distribuci hashratu. Zde vede Čína díky levné energii. To, že se decentralizace vybudovala na fyzickém zdroji nemá jen výhody z pohledu bezpečnosti, ale také nevýhody. Jednou z nich je geografická nerovnost těžby. Dále bychom se mohli bavit třeba o distribuci mincí na adresách, počtu klientů kde platí, že čím více tím lépe z pohledu výskytu bugu, který může celou síť náhle vyřadit.

Aká dôležitá je pre teba decentralizácia kryptomien? Tezos sa údajne na úkor decentralizácie úplne vykašľal na škálovanie. Aspoň tak sa to píše v spomínanom článku. Na opačnej strane tu máme silne centralizované kryptomeny, napríklad XRP, kde funguje klasický firemný model. XRP však dosahuje 1500 TPS za sekundu…

Kryptoměny jsou ve fázi, kdy je používají pouze nadšenci do nových technologií, fanoušci a spekulanti. Něco do 5 % populace. Tito lidé často adoptují technologie i služby bez ohledu na drobné nedostatky, nebo reálnou užitečnost. Tohle se o masové adopci říct nedá. Pro adopci mas musí být technologie téměř bez chyb, něčím reálným užitečná a mít vlastnosti, které chce masa využívat. Propast mezi nadšenci a pragmatickou masou se některým technologiím nepodaří překonat. Jaké vlastnosti vlastně masa chce? Je to decentralizace, škálovatelnost, soukromí, možnost rychle zbohatnout, rychlost transakcí či cena za používání? Decentralizaci a všechny její aspekty lidem těžko popíšete. Všechny ostatní vlastnosti pochopí velmi rychle. Troufám si tvrdit, že hodně spekulantů neví jak na tom dnešní projekty s decentralizací ve skutečnosti jsou a co je či není v tomto ohledu důležité.

Každopádně decentralizaci vnímám jako klíčovou vlastnost veřejných distribuovaných systémů. Na její míře je však potřeba hodně zapracovat a to včetně Bitcoinu. Decentralizace sama o sobě na úspěch nestačí. Je potřeba dodat mase vyvážený a očekávaný mix všech vlastností. K čemu je decentralizovaný projekt, pokud dobře neškáluje a defaultně odhaluje vaše soukromí? Pro fanoušky možná, ne pro masu.

Decentralizace ve smyslu vyřazení lidského prostředníka z rozhodovacího procesu je úžasná věc. Otázka je, na co konkrétně se to hodí, neboť nechat vše na kódu znamená, že není cesty zpět a fyzický svět, jak víme, je plný chybujících lidí. Zatím se nedá predikovat, jestli je 100% decentralizace to pravé, protože to také může znamenat, že se může stát něco, co většina lidí na světě nechce, ale stroj to nebude schopný správně posoudit. Podnět k této nechtěné události však vzejde z fyzického prostředí. Představte si, že někdo napíše smart kontrakt, který nechá explodovat bombu, pokud se na nějakou adresu nepošle 50 % všech mincí Bitcoinu. Většina lidí nebude ochotna o mince přijít, pokud nebudou v přímém ohrožení a kontraktu bude jedno co se stane. Síť nepůjde vypnout jedním tlačítkem a vykonání kontraktu nikdo nezastaví. Trošku sci-fi, že? 🙂 Zpět na zem.

Zatím se pokoušíme vytvořit přes nedokonalou decentralizaci digitální vzácnost a umíme podmínečně posílat hodnotu mezi adresami. Boomu decentralizace se dočkáme až propojíme decentralizované sítě s dalšími službami či funkcionalitami. Třeba s digitální identitou, či dosáhneme vyšší propojení s fyzickým světem. Pokud další Amazon vznikne díky financování přes tokeny, přestanou mít akcie v dnešní podobě smysl a stávající firmy na tokeny přejdou. K tomu však máme hodně daleko, možná desítky let.

EOS je v rôznych ratingoch neustále medzi najlepšími. V tom čínskom je prvý už niekoľko mesiacov v rade. Pritom je silne centralizovaný. Weiss Ratings tento týždeň zas informoval, že mu zníži hodnotenie práve pre jeho centralizovanosť. Má EOS vôbec v pláne riešiť tento problém?

Co se týče veškerých ratingů, je potřeba brát to s rezervou, neboť hodnotící agentura nikdy neprozradí, co přesně a jak hodnotili. Neznáme ani kritéria. Často je to pouze obecný popisek jako třeba technologická vyspělost a Bitcoinu se dá C a EOSu B+. Jaká je informační hodnota? Vzpomínám si, že v době kdy jsem se EOSem zabýval se mi technické řešení konsensu a možnost rychlého schvalování líbila. To však samo o sobě nestačí.

O míře decentralizace rozhoduje počet nezávislých proporčně stejně silných entit, které se podílejí na konsensu. Pokud je tento počet nějak zastropován, nebude to s decentralizací slavné, neboť síť není otevřená novým účastníkům. EOS zastropoval počet ověřovacích nodů na čísle 21. Potíž je, že existují spekulace o tom, že se ověřovatelé volí navzájem a jsou v podstatě nesedaditelní kvůli velkému množství vlastněných mincí. Vznikly kartely. V čem se to však liší od Bitcoinu a malému počtů poolů? Pooly často vlastní Číňané a někteří z nich se pravděpodobně znají? Nezarazím se, pokud někdo tvrdí, že EOS a Bitcoin jsou přibližně podobně decentralizované, neboť je potřeba posoudit další vlastnosti. Třeba Bitcoin je silnější v bezpečnosti, EOS lépe škáluje. Bitcoin má šanci stát se digitálně vzácný. EOS se hodí na vybudování sociální sítě. Otázka je, co z těchto dvou věcí chce lidstvo používat víc. Pokud by si náhodou sociální síť Voice ukousla významnou část z uživatelského koláče Facebooku, bude i EOS token digitálně vzácný a to skrze svoji užitečnost či investorské spekulaci. Myslím si, že digitální vzácnost bude odrazem zejména užitečnosti daného decentralizovaného protokolu či služby, tedy potažmo mírou reálné adopce.

EOS postavil své řešení na rychlém schvalování transakcí a zvýšení počtů nodů by byl na úkor rychlosti. Navíc větší počet ověřovacích nodů nemusí nutně znamenat, že je decentralizace vyšší. Problém je opět fyzický svět, respektive lidé a neznalost toho, kdo nody ve skutečnosti ovládá. DPoS není z mého pohledu ve veřejných otevřených sítích smysluplný koncept, ale v některých případech fungovat může. Nezachytil jsem informaci o tom, že by  EOS něco kolem zlepšení decentralizace chystal. Asi by mě to překvapilo.

Rád by som spomenul IOTU, ktorá spúšťa program Coordicide, čím odstráni centralizovaný koordinátor siete. Ako ju vnímaš ty? Tá správa znie na prvý pohľad dosť bombasticky, no rád by som poznal odbornejší názor.  

Zas tak bombasticky to nevnímám. Zkusme si prvně malé cvičení s těmito transakcemi:

Transakce T1 posílá z adresy A  minci M na adresu B.

Transakce T2 posílá z adresy A minci M na adresu C.

Transakce T3 posílá z adresy B minci M na adresu D.

Majitel adresy A se pokouší transakcemi T1 a T2 o double spend útok. T3 může proběhnout jen tehdy, bude-li validní T1. V Bitcoinu je vše přímočaré, neboť díky konceptu bloků je snadné pohlídat a ověřit validitu transakcí v jednom balíku dat. Jakmile vítěz těžby rozešle navržený blok, každý může ověřit, že současně neprojde T1 a T2. Může však projít T1 a T3 v tomto pořadí, nebo pouze T2. V Bitcoinu se může stát, že v jednu chvíli projde v jednom bloku T1 a T3 a bude existovat druhý blok s T2. Až další série bloků rozhodne, jaké transakce zůstanou validní. Zvítězí delší chain. Všechny PoS projekty pracující s bloky to mohou dělat podobně a navíc mohou pro škálování zapracovat na shardingu. U shardingu je potřeba přes matematiku dokázat, že lze správně pohlídat korektnost globálního stavu v daném čase napříč shardy. Toto hlídání korektnosti nesmí jít na úkor škálování či finality transakcí, jinak by sharding ztratil smysl. Takže pokud jeden shard potvrdí T1 a T3, v jiném nesmí projít T2. Jestli bude daný shard spravovat adresy pro konkrétní rozsah, nebo se budou shardy v daném kroku synchronizovat dle adres odesílatele už je věcí dané implementace.

Nyní zpět k IOTě. Představte si, že s bloky nepracujete a díky konceptu Tangle na mnoha místech současně vznikají nové transakce. Na korektnost doposud dohlíží centralizovaný koordinátor, který zkrátka vezme část tanglu a prohlásí ji za validní (vytvoří něco jako checkpoint). Koordinátor má vyšší přehled než jednotlivé transakční uzly, proto může toto rozhodnutí udělat. Pokud tedy z adresy A odejde T1 a T2, problém vyřeší až koordinátor, který bude mít povědomí o globálním stavu.

Coordice se chce zbavit koordinátora tím, že v systému budou figurovat nody, které se budou snažit aktivně dohlížet na nové transakce a řešit případné konflikty. Dělat přesně tu práci, kterou dělal koordinátor, ale jinak. Dohled bude probíhat přes hlasování a na základě míry reputace každého nodu. Node si bude reputaci v čase těžko získávat, ale může ji rychle ztratit při odhalení podvodu. Zároveň se budou nody určitým způsobem navzájem hlídat, jestli nepodvádí. Klíčové bude, jakým způsobem se budou tyto hlídací nody navzájem synchronizovat a udržovat globální stav, tedy jakýsi kontext o tom, jaké transakce proběhly a probíhají. Zkuste si představit, kolik takových transakcí může v jednom čase být v IoT světě. Pro IOTU je klíčová rychlá finalita transakcí, neboť pokud chcete online platit třeba za obsah, nemůže se stát, že ho budete konzumovat za podvodné mince nějakou delší dobu, než vás odřízne hlídací node. Přes double spend se o to můžete nějak pokusit. Pokud tedy proběhne T1 a T2, z adresy B a C můžete konzumovat nějaké služby. Jakmile je využijete, je vám jedno, že se jedna  transakce znevalidní. Postižený tím bude poskytovatel služby.

Sám tým připouští, že bude těžké matematicky dokázat proveditelnost řešení a poté dodat fungující implementaci. Vitalik Buterin se ke konceptu vyjádřil v tom duchu, že v tom vidí podobnost s nadějným projektem Avalanche. Zatím jsem nezaregistroval, že by se k tomu tým nějak vyjádřil. Také se obávám toho, že pokud v systému neexistuje žádný drahý zdroj, bude levné podvádět. Reputační systém bude fungovat na základě něčeho, čemu se říká mana. Tu si nemůžete někde koupit, jen získat poctivou prací. Mana je však zadarmo a výhody vlastnit ji spočívají jen v tom, že daný node bude potřebovat menší PoW na odeslání vlastní transakce. Pokud si 100 mojich podvodných nodů bude posílat velké transakce, budou automaticky získávat také manu a tím dobrou reputaci. Bude mě to stát trochu energie. Zatím Coordice beru jako neověřený koncept. Vždy mi vrtalo hlavou, jestli je snaha o ochranu proti double spend útoku v IoT světě realizovatelný nápad. Myslím, že spíše ne.

O Cardano sme sa rozprávali už v minulom rozhovore. Fáza Shelley, ktorá má priniesť úplnú decentralizáciu, príde podľa aktualizovanej roadmapy do konca roka 2019. Akým výzvam dovtedy ešte čelí?

Nasadit Shelley do reálného provozu bude. Prvně spustit test-net a poté pomalu přejít na main-net. Tento proces může být docela dlouhý. Tým to chce dělat pomalu a s rozvahou a veřejné pooly se budou přidávat postupně. Žádná divočina, jako třeba v případě EOSu. Nasadit projekt do reálného provozu je vždycky výzva a posledních 10 % vývoje může trvat tak dlouho, jako předchozích 90 %. Tým Cardana si nedělá hlavu s kompletním přepisem nějaké části, pokud naznají, že jim nevyhovuje. Uvidíme.

Rozhovor o Cardano s J. Tesařom: Jestli vše vyjde, decentralizace bude vyšší než u Bitcoinu

TIP: Čerstvé informácie o Cardano (ADA) môžete sledovať aj vo facebook skupine Cardano [ada] cz/sk.

Skús stručne vymenovať kryptomeny, ktoré sú podľa teba v pomere decentralizácia/škálovateľnosť na tom aktuálne najlepšie a tie, ktoré majú najväčší potenciál uspieť v tomto smere v najbližších rokoch….

Decentralizace a škálování se neobejde bez třetího ve hře a to je bezpečnost. V současnosti nemáme nic, co by bylo připravené pro masovou adopci. Důvodem je nevyváženost těchto vlastností a nedostatek těch ostatních, které by byli uživatelsky atraktivní. Například soukromí či větší uživatelská přívětivost. Králem je bez debat stále Bitcoin, který je extrémně silný v bezpečnosti, slabší v decentralizaci a špatný ve škálování. Škálování se dohání přes druhé vrstvy a přes LN už něco málo chodí. Kéž by vzniklo více nezávislých poolů a Bitcoin si mohl polepšit v té nejdůležitější oblasti.

Ostatní projekty cílí hlavně na lepší škálování, ale mají poněkud slabší bezpečnost nebo decentralizaci. Často obojí. Zmínit můžeme Ripple a Stellar, které už také běží nějakou dobu celkem bezproblémově. Sázka na škálovatelnost a rychlé transakce není marný pokus. Kdyby jste se mě zeptali, přes co za 5 let bude chodit v komerční sféře více transakcí, vsadil by spíše na XRP než BTC. BTC tady není pro denní masové používání. Extrémně dobré ve škálování jsou třeba IOTA či Nano, ale tam je to mizerné s decentralizací a kde není decentralizace, tam nemůže být ani bezpečnost. Oba projekty na vylepšení pracují, takže tomu dejme čas.

Dobře vyvážený mix může přinést již zmíněné Cardano a tím dost vysoko nasadit laťku pro ostatní projekty. Jakmile se rozjede Shelley, bude Cardano nejvíce decentralizovaný projekt, neboť bude mít 100 až 1000 vyvážených poolů. Díky PoS nebude problém s geografickou dělbou moci. Mince může držet a delegovat každý kdekoliv na světě. Škálovaní nebude ze začátku nějak oslnivé, ale pořád asi 50x vyšší než u Bitcoinu. Bezpečnost nebude postavená na PoW, takže zde se uvidí jak na tom projekt reálně bude a jak mocná je matematika. Osobně si myslím, že pro bezpečnost ledgeru není PoW nezbytný. Už samotná distribuce dat na vícero nodech je solidní zabezpečení dat. Vektor útoku je pak možný jen přes oklámání konsensu. Teoreticky stačí správně implementovat konsensus algoritmus a rovnoměrně rozdělit moc na co nejvíce entit. Životaschopnost konsensu může dobře sloužit jako dobrá ochrana z pohledu nezměnitelnosti dat.

Ďakujeme za rozhovor.

Jaromír TesařaogasJaromír Tesař, člen AOGaS Zone
Jsme 1. altcoinová komunita v České a Slovenské republice, jsme experti na fundamentální analýzy, máme za sebou skupinové spoluúčastí v ICO pre-sale! Členům dodáváme kvalitní a ověřené informace, které při vhodné investici přinášejí atraktivní zisky.

Téme kryptomien sa aktívne venujem od úvodu roka 2018 od momentu, kedy som pochopil, že investovanie do digitálnych mien bez pochopenia danej problematiky nie je dobrý nápad. Aby som sa dovzdelal, začal som o kryptomenách aktívne písať prostrednom portálu Kryptonovinky. Od roku 2020 o nich točím aj videá.

Populárne