Sme aj na sociálnych sieťach

Bitcoin

Rozhovor s J. Tesařom: O Číne, praktickom využití kryptomien a smart kontraktoch

Článok

Rozhovor Jaromír Tesař SK
Zdroj: koláž Kryptonovinky, Pixabay.com

Po niekoľkých týždňoch sme opäť oslovili Jaromíra Tesařa z AOGaS a Cardano [ADA] CZ/SK, aby sme sa s ním porozprávali o dvoch zaujímavých témach. Najprv sme zhrnuli Čínu a jej plány na implementovanie blockchainu do národného hospodárstva. V druhej časti rozhovoru sme sa venovali praktickému využitiu kryptomien a smart kontraktov.

Ahoj Jaromír. Už je to nejaký čas od nášho posledného rozhovoru, preto som veľmi rád, že si opäť súhlasil a reagoval na niekoľko mojich otázok.

Čína

V poslednej dobe sa veľmi veľa hovorilo a písalo o Číne. Čínsky prezident Xi vyhlásil, že jeho krajina ide implementovať blockchain do národného hospodárstva a deň nato rapídne vyletela cena Bitcoinu. Samozrejme všetci tento rast automaticky spojili s Čínou. Ja si však myslím, že je nesprávne predpokladať, že by Čína nejakým spôsobom mohla prispieť k dlhodobému rastu cien kryptomien, veď ona určite nemá záujem o decentralizovanú formu peňazí, ktoré nedokáže kontrolovať… Ako to vnímaš ty?

Veřejné distribuované sítě mají potenciál rozbourat tradiční finanční struktury. Jenže finance nemůžete nabourat bez toho, aniž byste současně nenarušili suverenitu států, moc politiků a bank. Vyvázání se z tradičního finančního systému v podstatě znamená začít tvořit nové finanční komunity a to opět dříve či později povede k vytvoření nějakého nového uskupení postaveného na jiných hodnotách. Je jasné, že tohle Čína a nejspíš žádný jiný stát na světě nechce. Díky provázanosti financí a politiky nebude masová adopce veřejných sítí umožňující plnou finanční svobodu vůbec snadná a dá se očekávat vzdor z mnoha stran.

Čína si potřebuje ponechat kontrolu nad počtem mincí v oběhu, proto nikdy nesáhne po veřejné síti. Ekonomové potřebují ekonomiku nějak řídit. Veřejné sítě jako třeba Bitcoin vsadili na to, že se maximální definované množství mincí nezmění, čímž se snaží o vytvoření vzácnosti. Je otázka, jestli by státní ekonomové a bankéři dokázali řídit stát s globální měnou a překonat nějakou krizi. Dle mého názoru ne. A to se nebavíme a technické stránce věci. Veřejné sítě nejsou ani zdaleka připraveny na to, aby masově sloužili.

Takže Čína skoro určitě nevyužije žádnou veřejnou síť jako Bitcoin či Ethereum. Vliv na jejich cenu bude mít spíše prostřednictvím politických rozhodnutí spojených s regulacemi. Zde je těžké predikovat, na jakou stranu se nakonec nakloní. Bitcoin je nyní vnímaný spíše jako spekulativní investice a adopce je velmi nízká, takže to přímo neohrožuje čínské zájmy. 

Větší hrozbou jsou stabilní mince, neboť to je použitelná alternativa ke státním penězům. Američané moc dlouho neváhali, když viděli snahy Facebooku o vytvoření Libry a zakročili téměř okamžitě. Vypořádat se s globální decentralizovanou a škálovatelnou stabilní mincí v kombinaci s vysokou adopcí by byla pro státy mnohem větší výzva než Bitcoin. Jako podklad stabilních mincí nemusí sloužit fiat, což nám ukázalo Ethereum s projektem MakerDao. Ještě tak umět pracovat se stabilitou mincí, která by se neodvíjela od inflačního fiatu, ale i zde se hledá řešení.

Lámem hlavu nad tým, ako chce Čína využiť plnohodnotne potenciál blockchainu, ak pôjde o  silne centralizovaný projekt. Odrážam sa od tvrdenia, ktoré som čítal už niekoľkokrát – nedecentralizovaný blockchain je vlastne len akási drahá pomalá databáza. Je to pravda alebo to môže v Číne naozaj fungovať a bude zo svojho blockchainového riešenia čerpať benefity?

Veřejné distribuované sítě zatím neškálují, ale začíná se to zlepšovat. Utvořit globální konsensus trvá nějaký čas a největší překážkou je nyní hlavně TCP/IP síť, která není schopna distribuovat potřebné množství dat dostatečně rychle napříč kontinenty. Privátní distribuovaná síť s omezeným počtem nodů škálování řeší a to na úkor důvěry. Pro Čínu vhodné řešení.

Tvrzení, že blockchain je pomalá a drahá databáze platí jen pro Bitcoin a PoW obecně, neboť pro utvoření konsensu potřebuje Bitcoin průměrně 10 minut a propálí u toho mnoho energie. PoS sítě mohou ke globálnímu konsensu dojít do několika vteřin, konzumovat jen zlomek energie a dokonce být více decentralizované. Navíc pokud se někdy podaří rozjet sharding, a já věřím že se to podaří, může se škálování ještě mnohonásobně zvýšit. Bitcoin tu byl jako první, nejspíš na něm nepracovalo mnoho lidí a na svět přišel relativně rychle. Vývoj není u konce a nyní mnoho týmů dnes pracuje na tom, abychom měli efektivnější konsensus. Lidé vždy dokázali technologie vylepšovat a není žádný důvod si myslet, že to nedokážeme u veřejných distribuovaných sítí. Jestli tady budou kryptoměny za 20 let, budeme se smát tomu, jak vypadaly a co uměly na začátku. Neexistuje žádná digitální technologie, o které se tohle nedá říct. I “blockchain” jednou bude velmi dobře škálovat, pokud ho lidé budou potřebovat.

Mezi blockchainem a databází je mnoho zásadních rozdílů. Databázi spravuje administrátor, nebo skupina administrátorů, kteří mají právo udělat doslova vše co chtějí. Při zápisu dat nedochází k žádnému distribuovanému konsensu. Data se v jednu chvíli mění na jednom místě a až poté se mohou kopírovat na jiná místa. Distribuovaná síť, veřejná i privátní, umožní distribuovat rozhodovací právo na více nodů, takže jeden node není schopen prosadit změnu, se kterou by zbytek nesouhlasil. Data se totiž mění pouze na základě většinového konsensu a zapisují se téměř současně na každém nodu. Zásadní rozdíl je samozřejmě také třeba ve schopnosti ochrany dat před přepsáním. Je lehčí útočit na jeden server, než na několika nodů současně. Schválně se zamyslete nad možnostmi útoků na databázi a blockchain a rozdíl vám bude více jasný. Odlišností je samozřejmě ještě víc, vyjmenoval jsem jen ty zásadní, které se týkající decentralizace.

Pokud si třeba 10 bank vzájemně nevěří, mají dvě možnosti. Najít si prostředníka, kterému všichni důvěřují a nechat ho provozovat databázi. Nebo si mohou zprovoznit privátní blockchain, kde každá banka bude provozovat jeden validační node. Pro komunikaci mezi bankami je to důvěryhodné řešení a navíc se dá lehce zajistit soukromí, což je nyní jedna z hlavních překážek pro použití veřejných sítí. Z pohledu zákazníků těchto bank to může být za určitých podmínek lepší řešení než databáze, jen je potřeba si uvědomit, že důvěřujete skupině spolupracujících bank. 

Distribuované sítě jsou hlavně o vynechání prostředníka v procesech, kde tito prostředníci zneužívají své postavení ve svůj prospěch. Je-li distribuovaná síť vlastněna jedním majitelem, nedá se mluvit o decentralizaci a je to z pohledu kontroly podobné jako s adminem u databází. Některé výhody distribuovanosti však stále zůstávají. Uzavřené systémy mohou mít výhodu v tom, že jsou provozovatelé známí, takže je v případě problémů na koho ukázat prstem. O decentralizaci se můžeme bavit až tehdy, když je rozhodovací moc skutečně distribuovaná mezi více nezávislých entit a přístup je umožněn komukoliv. Zde pak hraje zásadní roli hlavně to, kolik těchto nezávislých entit je, nebo kolik jich může v daném ekonomickém prostředí vzniknout, aby zůstaly profitabilní. 

Využitie kryptomien a smart kontrakty

Spomínal som, že by som sa rád s tebou bavil o praktickom využití kryptomien. Napríklad spolupráca Cardana so značkou New Balance týkajúca sa sledovania dodávateľského reťazca naznačila, že blockchain môžu využívať aj ľudia, ktorí ani nevedia o tom, že ho využívajú. Môžeš vysvetliť, ako to funguje?

Zatím se jedná jen o pilotní program, který toho moc neumí. Zákazník si koupí nové boty, otevře krabici, tam najde kartu, stáhne si aplikaci a skrze kartu provede registraci. IOHK pro New Balance vybudovalo síť Realchain, která je napojená na Cardano. Využívá se známe technologie colored coin. Na kartě je ADA, která slouží jen pro přenos metadat během registrační transakce. V tomto případě se přenáší hash, který je spojený s konkrétním párem bot. Zákazník neví, že se ADA použila.

Cardano mainnet zatím neběží a nefungují smart kontrakty, takže tohle je spíše takový hack, neboť New Balance chtěla začít co nejdřív. V tuto chvíli to nemá sloužit jako ochrana proti padělkům, nebo jako nástroj na trakování zboží. Slouží to jen pro ověření autenticity a protože hash je spojený jen s kartou a ne přímo s botami, podvodu se nedá 100% zabránit. Toho se dočkáme až v další fázi. 

Ukládat všechny data světa do veřejného blockchainu není dobrý nápad a koho v Česku zajímá, že si Američan koupil nové boty, které za rok vyhodí. Předpokládám, že ve finálním řešení se nejspíš všechna data spojená s New Balance uloží v rámci Realchainu. Strategie IOHK je držet data tam, kde to má význam pro daný kontext a systémy propojovat.

Na ověření toho, že se nějaká libovolně velká data nezměnila stačí jeden hash, který se může opakovaně ukládat v jiné důvěryhodné síti a k tomu může posloužit Cardano. O transakcích skrze veřejné sítě má smysl se bavit až tehdy, když půjde o placení za zboží a zde se může Cardano použít. Bude jedno, jestli skrze ADA, nebo stabilní mince na Cardanou postavené. V případě New Balance bude výhoda to, že Cardano bude propojené s Realchainem, takže se dá na řešení lehce nabalit další funkcionalita. Jedna z cest k vyšší adopci krypta vede přes propojování různých systémů. 

Plány na využitie blockchainu pri sledovaní dodávateľských reťazcov však má napríklad aj IBM. Načo potrebujeme kryptomeny, keď to vie robiť aj IBM? V čom sa to odlišuje?

Na sledování zboží není potřeba kryptoměny a ani veřejný blockchain. Je naivní si myslet, že budeme platit volatilním tokenem za nějaké služby. Co se týče sledování pohybu zboží, smysl to mít může a řešení třeba od IBM na to stačí. Přitom je jedno, jestli se použije databáze, nebo privátní blockchain. 

Za kvalitu zboží je obecně odpovědný výrobce, takže si musí pohlídat kvalitu vstupních materiálů a cestu výrobku k zákazníkovi, pokud je to potřeba. Respektive zákazníci důvěřují hlavně jemu a pokud se objeví problém, bude ho stejně řešit výrobce. Ovšem pokud trvale dochází k nějakým sporům třeba mezi výrobcem a dopravcem, kde si dopravce myslí, že výrobce mění data v databázi, může dopravce požadovat vyšší kontrolu nad aktualizací dat. Potom je namístě řešení, kde zápis probíhá na bázi konsensu mezi jimi, tedy pouze privátně. Otázka je, kolik takových případů je.

Objevují se veřejná řešení, kdy by se měl být zákazních schopen ověřit, že třeba mléko pochází od krávy ze Šumavy. Veřejně běžící node samozřejmě nic takového nezajistí. Na tyhle věci pozor. Blockchain umí důvěryhodně a nezměnitelně podržet informaci o tom, že v čase X, pro uživatel Y platil stav Z. Pravdivost stavu Z může mít různou kvalitu, která roste s tím, čím více se pohybujeme v digitálním světě. Blockchain se asi nejvíce hodí na držení informací o vlastnictví, což je svým způsobem stav. Pokud má jednou sloužit na peníze, musí nezbytně škálovat.

Rád by som teraz spomenul smart kontrakty. V teórii nás zbavujú potreby tretej strany, ktorej musia dôverovať obaja účastníci transakcie. V praxi si to však neviem v súčasnej dobe úplne predstaviť. Skúsim ti povedať moju predstavu o budúcom praktickom využití smart kontraktu a ty mi povedz, či som to pochopil správne. Dajme tomu, že blockchain Cardana bude kompatibilný s registrom motorových vozidiel na Slovensku resp Česku. Ja uzavriem s tebou smart kontrakt o tom, že mi predáš auto, ak ti zaň zaplatím dohodnutú čiastku na dohodnutú adresu. Tento smart kontrakt, keď bude transakcia realizovaná, okamžite zabezpečí, že sa auto prepíše v registri na mňa?

V kontextu decentralizace je třetí strana v podstatě cokoliv co nějak zaručí, že každá transakce proběhne v pořádku. To není jen banka, ale celý právní systém, který dnes hlídá fiat transakce. Pokud fiatem zaplatíte za auto a majitel vám ho nedá, banka vám nepomůže. Ta jen zprostředkovala transakci, kterou jste zadali. Vy však máte smlouvu, která vám pomůže sjednat pořádek skrze právní systém. Vy tak máte šanci, že nakonec auto dostanete, nebo se vám vrátí peníze. Pokud nemáte smlouvu, můžete mít problém, pokud není prodejce známý notorický podvodník.

Pokud se chceme zbavit prostředníků, transakční systém nám nestačí, neboť se zbavíme jen banky. Pokud zaplatíte bitcoinem za zboží někomu koho neznáte, co můžete udělat v případě, že zboží nepošle? V podstatě se můžete spolehnout na tradiční právní systém a ukázat transakci v blockchainu, případně nějakou elektronickou komunikaci, kde vám prodejce poslal adresu pro platbu. V lepším případě máte nějakou smlouvu. To však není příliš decentralizované, že? Platba kryptem je v tomto případě dost riziková záležitost.

Smart kontrakt je digitální smlouva a síť se dokáže decentralizovaně postarat o její realizaci. Platba za zboží se tak dá velice lehce zamknout v kontraktu a uvolnit prodejci v momentě, kdy se splní nějaká podmínka, případně vrátit peníze kupujícímu. Místo toho, aby kupující platit dopředu a spoléhal se na férovost protistrany, kontrakt umožní platbu uskutečnit až v momentě, kdy je realizace smlouvy blíže k naplnění. To je v ten moment, kdy kupující dostává zboží do ruky třeba od pošťáka v případě fyzické věci, nebo kdy dva digitální asety mění majitele. 

Aby tohle fungovalo s prodejem auta, musí se prvně digitalizovat registr a to se neobejde bez nějaké formy digitální identity. Tam zatím nejsme, takže nyní by byla potřeba nějaká spolupráce ze strany úřadu, který by převod nějak potvrdili. Problém je, že stát má kontrolu nad tím, jaké auto vlastníme, takže propojení s veřejným blockchainem je zatím ve vyspělých zemích v podstatě téměř nerealizovatelné. 

Problém zde není technologie samotná, ale stát, který diktuje jak mají některé věci fungovat. Dokud se bude trvat na tom, že se na prodeji auta musí angažovat úřad třeba skrze nějaké papírové smlouvy, nic se nezmění. Budou země změnám více otevřené a jiné, které se tomu budou bránit.

V daleké budoucnosti je možné, že vlastnictví auta bude jen token, který bude současně používaný místo klíče do zapalování. Auto tak bude v podstatě tokenizované a přes smart kontrakty lehce prodejné. Vy pak třeba můžete nechat auto někde stát a někomu ho na chvíli půjčit za určitý obnos peněz. Zkrátka vytvoříte dočasný token, který auto odemkne.

Smart kontrakty dnes mohou dobře posloužit pro věci, které se dají lehce digitalizovat a ve hře není nějaký tradiční úřad, který stále používá papír. Pro prodej běžného spotřebního zboží přes internet se smart kontrakty hodit mohou. Zboží se tokenizuje a v momentě, kdy pošťák předá zboží zákazníkovi, zákazník nějakým klíčem uvolní platbu prodejci. Možností je víc.

Ak bol môj príklad uvedený správne, musím skonštatovať, že nás čaká ešte poriadny kus práce. Neviem si predstaviť, že by západné krajiny len tak dobrovoľne pristúpili v dnešnej dobe k implementácii týchto systémov. Tu sa dostávam k tomu, že Cardano plánuje demonštrovať význam svojich funkcií v rozvojových krajinách. Napríklad v Etiópii… Môžeš uviesť praktický príklad smart kontraktu v rozvojových krajinách, ktorý by mohol byť už čoskoro inšpiráciou?

Charles Hoskinson objel skoro celý svět a zjistil, že západní země zatím nemají o veřejné distribuované sítě téměř žádný zájem. V rozvojových zemích je to jiné a zájem o moderní technologie je velký. Potíž je, že blockchain v dnešní podobě neřeší žádný problém, které tyto země mají. 

V rozvojových zemích často neexistuje žádná infrastrukturu, kterou máme na západě. Občas funguje jen omezeně, či nespolehlivě. Neexistují katastry nemovitostí a třeba za elektřinu se platí tak, že lidé každý měsíc chodí fyzicky platit na úřad, což je velmi nepříjemný a zdlouhavý proces. Co se týče Etiopie, nasadí se tam Atala, což je enterprise síť z dílny IOHK, která je podobná třeba Hyperledgeru. Atala se dá použít pro věci jako digitální identita, platební systém, katastr, nebo systém na trakování zboží. V Etiopii se na Atale vydá národní digitální měna, která lidem umožní rychleji digitálně platit třeba právě za elektřinu. Dále se zřídí katastr nemovitostí. Nemá smysl Etiopii nabízet globální síť a volatilní ADA či BTC mince. Tamní lidé nepotřebují a ani nechtějí spekulovat na cenu. Mimochodem zcela nedávno Cardano Foundation rozšířilo svoji působnost v Africe na 54 dalších zemí.

Atala je nástroj, která má pomoc dostat lidi na veřejný blockchain. Atala bude lehce propojitelná s Cardano sítí a smart kontrakty, takže jakmile se vybuduje potřebná lokální digitální infrastruktura, bude možné využít Cardano třeba pro mezinárodní obchody. Jeden z problémů rozvojových zemí je, že chudí farmáři vyrábějí nějaké zboží, které od nich koupí místní prostředník, který bere největší profit. Lidé nemají moc šancí jak zboží prodat jinou cestou. Jediná možnost jak je férově odměnit za jejich práci je vynechat z procesu zbytečné prostředníky. Zde Cardano může pomoc, ale ne teď. Prvně je potřeba vybudovat místní infrastrukturu, zapracovat na digitální identitě a tokenizaci. Cílem je propojit důvěryhodný lokální kontext s globální sítí, která umožní tamní výrobky prodat na veřejně dostupné burze komukoliv na světě. Je potřeba vytvořit nové ekonomické možnosti a nabídnou lidem alternativu k tomu, co teď musí využívat. Tohle jednou může pomoc, ale v praxi to uvidíme třeba až za 10 let.

Vytvárať smart kontrakty zrejme nebude také jednoduché. Predpokladám, že časom pravdepodobne vzniknú nejaké ľahko použiteľné šablóny pre konkrétne typy transakcii? A právnici, pre ktorých budú smart kontrakty konkurenciou, možno budú študovať, ako vytvárať komplikovanejšie smart kontrakty…

Jsme teprve na začátku a zatím ani nemáme bezpečný nástroj na to, abychom smart kontrakty uměli bezpečně napsat. Solidity není příliš dobrý jazyk na psaní kontraktů, neboť je lehké udělat nechtěnou chybu. Cardano nabídne jazyk Plutus, který může být bezpečnější a vývojáři si budou schopni lehce ověřit chování za všech možných podmínek. Plutus je funkcionální jazyk, takže běžný vývojář bude muset strávit nějaký čas studiem. Cardano nabízí také Marlowe, které umožní napsat kontrakt jen přetahováním a skládáním určitých stavebních kamenů. To by mělo umožnit napsat smart kontrakt lidem, kteří nikdy neprogramovali, ale mají dobrou znalost nějakém oboru, třeba bankovnictví. I tohle však bude vyžadovat nějaké studium.

Běžní lidé rozhodně nebudou psát kontrakty, neboť problémy mají i s posláním transakce. Sáhnout po nějaké veřejně důvěryhodné a časem ověřené templatě je nejspíš řešení. Ještě lepší je však schovat nějaké chování do decentralizovaných aplikací. Tohle už bude na vynalézavosti lidí v ekosystému. Používání technologií musí být tak jednoduché, jako zahrát si hru v telefonu. Pokud si lidé mají decentralizovaně kupovat zboží, musí si ho vložit do košíku a kliknout na tlačítko zaplatit. Vše ostatní se musí odehrát samo na pozadí a musí to spolehlivě fungovat. Nečekejte zázraky zítra. Nyní jsme nuceni poslat jednu malou zkušební transakci před tím, než pošleme větší obnos a to jen ze strachu, že uděláme hloupou chybu a přijdeme o peníze. K masové adopci máme ještě daleko.

Upozornenie
Názory a stanoviská uvedené v tomto článku sú publikované len pre informačné účely a v žiadnom prípade ich nemožno vnímať ako investičnú radu. Žiadny obsah na stránkach Kryptonovinky.sk a Kryptonovinky.com nemožno považovať za finančné, investičné alebo iné poradenstvo. Upozorňujeme, že investovanie do kryptomien môže viesť k stratám.

Upozornenie
Názory a stanoviská uvedené v tomto článku sú publikované len pre informačné účely a v žiadnom prípade ich nemožno vnímať ako investičnú radu. Žiadny obsah na stránkach Kryptonovinky.sk a Kryptonovinky.com nemožno považovať za finančné, investičné alebo iné poradenstvo. Upozorňujeme, že investovanie do kryptomien môže viesť k stratám.

Popularne

Kontakt | Reklama


Informácia pre čitateľov

Informácie uverejnené na stránke kryptonovinky.sk sú výhradne informačného charakteru a v žiadnom prípade nie sú investičnou radou alebo obchodným odporúčaním. Nie sme obchodní poradcovia. Portál kryptonovinky.sk nenesie žiadnu zodpovednosť za vaše prípadne finančné straty pri investícii do kryptomien alebo na iných trhoch. Hoci sa venujeme predovšetkým téme kryptomien, upozorňujeme, že sú veľmi volatilné a preto sú považované za rizikovú investíciu, ktorá môže viesť k vysokým stratám. V žiadnom prípade nie sme zodpovední za škody, ktoré môžu vzniknúť na vašom účte. Pre skutočné finančné rady kontaktujte svojho finančného poradcu. Do kryptomien by ste nemali nikdy investovať viac peňazí, než si môžete dovoliť stratiť.


Viac informácii o možných rizikách nájdete tu



© 2021 Introducing s.r.o.
Šéfredaktor: Martin Gregor.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu zakázáno. Provozovatelem serveru Introducing s.r.o. , IČ:07990201.