Tento tĂœĆŸdeĆ vĂĄm prinĂĄĆĄame rozhovor s Adamom KracĂkom, s ktorĂœm sme sa rozprĂĄvali o viacerĂœch aktuĂĄlnych tĂ©mach zo sveta kryptomien. ZaÄali sme Bitcoinom, jeho fundamentmi, ktorĂ© mĂŽĆŸu vplĂœvaĆ„ na cenu aĆŸ po problĂ©my s jeho ĆĄkĂĄlovanĂm, cez Ethereum a dlhooÄakĂĄvanĂœ prechod na fĂĄzu Ethereum 2.0, nuĆŸ a napokon sme rozhovor uzavreli tĂ©mou stablecoinov a ich moĆŸnej budĂșcnosti v celom ekosystĂ©me.
O Bitcoine
KtorĂ© fundamenty sĂș pre teba najdĂŽleĆŸitejĆĄie ak sa snaĆŸĂĆĄ pochopiĆ„ sentiment na kryptomenovom trhu? Uvediem prĂklad pre ÄŸahĆĄie pochopenie mojej otĂĄzky: Je pre teba silnejĆĄĂm pozitĂvnym signĂĄlom odliv bitcoinov z bĂșrz alebo trend vyhÄŸadĂĄvania slova Bitcoin na Google? NĂĄrast hashrate alebo sprĂĄvy o akumulĂĄcii BTC zo strany inĆĄtitĂșcii?Â
Je to rĆŻznĂ©. RĆŻznĂ© mince se musĂ hodnotit podle rĆŻznĂœch fundamentĂĄlnĂch ukazatelĆŻ. Tz. mince jako Bitcoin bude mĂt uplnÄ jinĂ© hodnocenĂ neĆŸ napĆ. Band Protocol.Â
Co se tĂœkĂĄ Bitcoinu, kterĂœ udĂĄvĂĄ tempo trhu, tak je to vĆŸdy o kombinaci tÄchto faktorĆŻ. KaĆŸdĂœ bude tvoĆit urÄitou procentuĂĄlnĂ ÄĂĄst celkovĂ©ho trendu. A kaĆŸdĂœ indikĂĄtor bude mĂt jinĂ© dopady. NapĆĂklad rĆŻst hashrate a rĆŻst poÄtu nenulovĂœch adres bude ukazovat dlouhodobĂœ trend vĂœvoje, zatĂmco nĂĄrĆŻst poÄtu stablecoinĆŻ bude signalizovat vzestup v krĂĄtkodobĂ©m a stĆednÄdobĂ©m vĂœhledu.Â
MomentĂĄlnÄ jsou pro mÄ klĂÄovĂ© indikĂĄtory nĂĄsledujĂcĂ. ObrovskĂœ nĂĄrĆŻst mnoĆŸstvĂ stablecoinĆŻ, pokraÄujĂcĂ rozvoj infrastruktury a sluĆŸeb (novĂ© burzy, lepĆĄĂ sluĆŸby, penÄĆŸenky, dexy, zrychlovĂĄnĂ chainĆŻ a orientace na zĂĄkaznĂka), pokraÄujĂcĂ akumulace (vzestup poÄtu adres), vzestup hashratu a koneÄnÄ i vstupy od institucionĂĄlnĂch hrĂĄÄĆŻ ze svÄta klasickĂœch financĂ (Paul Tudor jako nejnovÄjĆĄĂ velkĂœ vstup).Â
Je podÄŸa teba reĂĄlne, ĆŸe Bitcoin bude napokon v blĂzkej budĂșcnosti rieĆĄiĆ„ problĂ©my so ĆĄkĂĄlovateÄŸnosĆ„ou zvĂ€ÄĆĄenĂm veÄŸkosti blokov? V priebehu tĂœĆŸdĆa sa v takomto zmysle vyjadril Bill Barhydt z Abry.
Dovolil bych si pĆirovnĂĄnĂ k dopravnĂm prostĆedkĆŻm. PotĆebujete pĆepravit z jednoho mÄsta do druhĂ©ho tisĂc lidĂ kaĆŸdĂœ den. Ale mĂĄte jen kolo. ĆeĆĄenĂm nenĂ pĆidat sedadlo a vytvoĆit dvojkolo. ĆeĆĄenĂm nebude ani pĆejĂt na osobnĂ auto. ProstÄ musĂ vzniknout autobus.Â
ZvĂœĆĄenĂ kapacity blokĆŻ ulevĂ sĂti teÄ, ale do budoucna je potĆeba daleko lepĆĄĂ a funkÄnÄjĆĄĂ ĆeĆĄenĂ. Bitcoin nepotĆebuje scaling ze 7 na 20 transakcĂ. PotĆebuje scaling na 5000 transakcĂ, aby jeho adopce byla moĆŸnĂĄ a reĂĄlnĂĄ.Â
U lightning network (jeden z hlavnĂch kandidĂĄtĆŻ na scaling u btc na druhĂ© vrstvÄ) jsou jistĂ© problĂ©my, protoĆŸe ta technologie jednak nenĂ decentralizovanĂĄ a druhak tam existujĂ nebezpeÄnĂ© vektory pro Ăștoky. BTC nakonec mĆŻĆŸe napĆ. vyuĆŸĂvat Ethereum jako v podstatÄ sidechain (Wrapped BTC). TakĆŸe ĆeĆĄenĂ existujĂ. Ale zvyĆĄenĂ kapacity blokĆŻ je jen takovĂĄ hra zatĂm. Z dlouhodobĂ©ho hlediska to nehraje vÄtĆĄĂ roli, protoĆŸe cĂl musĂ bĂœt v tisĂcovkĂĄch transakcĂ (aĆ„ uĆŸ na prvnĂ vrstvÄ nebo na dalĆĄĂch).Â
Ako vnĂmaĆĄ tohtotĂœĆŸdĆove rozhodnutie OCC, ktorĂ© udelilo americkĂœm bankĂĄm sĂșhlas na poskytovanie kryptosluĆŸieb? DĂĄ sa predpokladaĆ„, ĆŸe teraz zaÄnĂș banky vo veÄŸkom ponĂșkaĆ„ AmeriÄanom moĆŸnosĆ„ investĂcie do kryptomien?
PozitivnÄ. NicmĂ©nÄ se urÄitÄ nestane to, ĆŸe banky hromadnÄ zaÄnou nabĂzet Bitcoin a dalĆĄĂ krypto svĂœm zĂĄkaznĂkĆŻm. Instituce potĆebujĂ Äas pro vybudovĂĄnĂ si dĆŻvÄry v technologii a velkĂĄ ÄĂĄst z nich stĂĄle nebude rozumÄt potenciĂĄlu krypta.Â
I pĆesto je to skvÄlĂĄ zprĂĄva do budoucnosti. To, ĆŸe USA takovou sluĆŸbu povolĂ, prakticky znamenĂĄ, ĆŸe chtÄjĂ tvoĆit pĆijatelnĂ© a smysluplnĂ© regulace (aspoĆ na nÄjakĂ© Ășrovni , kdyĆŸ SEC zatĂm brzdĂ vĆĄechny pokusy o tvorbu ETF napĆĂklad). TakĆŸe opÄt z dlouhodobĂ©ho hlediska je to dobrĂĄ zprĂĄva.Â
Z krĂĄtkodobĂ©ho hlediska stejnÄ musĂ banky vytvoĆit infrastrukturu pro to, aby takovou sluĆŸbu mohly vĆŻbec nabĂzet. To znamenĂĄ, ĆŸe v brzkĂ© dobÄ neuvidĂme lavinu novĂœch bankovnĂch sluĆŸeb.Â
MĆŻj odhad by bylo, ĆŸe banky mohou pak rychle naskakovat v silnÄjĆĄĂm bull marketu, kdy bude o sluĆŸby velkĂœ zĂĄjem ze strany retailu. To eventuĂĄlnÄ povede k dalĆĄĂ, ĆĄĂlenĂ© bublinÄ a bohuĆŸel na tom pravdÄpodobnÄ velkĂĄ skupina lidĂ pĆijde o penĂze jako ti, co nakupovali na 20 000 USD za BTC. Ale to je trh. Trh pĆeje tÄm, kteĆĂ pĆiĆĄli v pravou chvĂli.Â
O Ethereum
Ako vnĂmaĆĄ trochu neĆĄĆ„astne sprostredkovanĂ© informĂĄcie tĂœkajĂșce sa dĂĄtumu spustenia Ethereum 2.0? PriznĂĄm sa, ĆŸe poslednĂ© signĂĄly zo strany developerov sĂș dosĆ„ mĂ€tĂșce. Justin Drake tvrdĂ, ĆŸe to stihnĂș najskĂŽr zaÄiatkom roka 2021, no Vitalik Buterin hneÄ nato reaguje a sÄŸubuje, ĆŸe to spustia tento rok.
To bude prostÄ jeden z tÄch mĂ©nÄ lĂĄkavĂœch aspektĆŻ decentralizace. Nebudou existovat uplnÄ jednoznaÄnĂ© zprĂĄvy o tom, co a jak bude do budoucna. A myslĂm, ĆŸe je to v poĆĂĄdku. Ve vĂœsledku bude uplnÄ jedno, jestli spuĆĄtÄnĂ ETH 2.0 bude v 2020 nebo 2021. ProblĂ©m by byl, kdyĆŸ by to bylo 2023-24.
Ale byl by to jen problĂ©m pro sĂĆ„ ETH. Za ETH totiĆŸ na pĆĂleĆŸitost ÄekĂĄ dostatek konkurence. Cardano, Tezos, Cosmos, Algorand, Polkadot a desĂtky dalĆĄĂch, relevantnĂch projektĆŻ. Nakonec je dĆŻleĆŸitĂ©, aby vznikl dostateÄnÄ rychlĂœ, decentralizovanĂœch a chytrĂœ blockchain (respektive smart-kontrakt platforma).Â
Z vyjadrenĂ Vitalika Buterina som pochopil, ĆŸe spustenie Ethereum 2.0 je vlastne rozdelenĂ© do viacerĂœch fĂĄz a âfĂĄza 0â neobsahuje ĆŸiadne obzvlĂĄĆĄĆ„ kritickĂ© miesta a aj preto vlastne verĂ, ĆŸe ju spustia uĆŸ tento rok. Vedel by si teda povedaĆ„ nieÄo viac o tĂœch fĂĄzach, koÄŸko ich bude a Äo budĂș pre Ethereum znamenaĆ„?
Tak ona fĂĄze 0 je sama o sobÄ dost kritickĂ© mĂsto. Ve fĂĄzi 0 vznikne Beacon chain, ke kterĂ©mu se v budoucnosti budou odkazovat vĆĄechny shardy v systĂ©mu ETH 2.0. FĂĄze 1 tak bude vytvoĆenĂ shardĆŻ. To budou v podstatÄ novĂ© vlastnĂ blockchainy, kterĂ© budou snadno komunikovat s Beacon chainem, kterĂœ bude v podstatÄ takovĂœm garantem stability celĂ©ho blockchainovĂ©ho ekosystĂ©mu ETH 2.0.Â
Sharding ve fĂĄzi 1 je pak klĂÄovĂœ pro ĆĄkĂĄlovĂĄnĂ a dĂky shardingu (funkÄnĂ implementaci mĂĄ napĆ. Zilliqa) by se teoreticky rychlost ETH 2.0 chainĆŻ mÄla zvĂœĆĄit na 64 nĂĄsobek, protoĆŸe bude 64 shadrĆŻ. Pokud by jeden shard zvlĂĄdal 100 transakcĂ za vteĆinu, tak se teoreticky dostaneme na 6 400. Ale potenciĂĄl je daleko vyĆĄĆĄĂ.Â
FĂĄze 2 nenĂ definovĂĄna tak jasnÄ, ale v podstatÄ by se mÄla jednat, jak tomu rozumĂm, o implementaci virtuĂĄlnĂch strojĆŻ do kaĆŸdĂ©ho shardu. Tz. ĆŸe by pak uĆŸ shardy umÄly pracovat se smart kontrakty a mÄly vyspÄlejĆĄĂ funkce. VirtuĂĄlnĂ stroje v srdci ETH 2.0 chainĆŻ by mÄly bĂœt vyspÄlejĆĄĂ a vĂce modulĂĄrnĂ (EWasm). To by nakonec mÄlo umoĆŸnit i schopnost adaptovat se na konkrĂ©tnĂ Ășkoly v rĂĄmci urÄitĂ©ho shardu.Â
To by znamenalo, ĆŸe urÄitĂœ shard se mĆŻĆŸe specializovat vyloĆŸenÄ jako transakÄnĂ protokol a dalĆĄĂ zase bude lĂ©pe stavÄnĂœ pro decentralizovanĂ© aplikace atp.Â
Äoraz viac sa upozorĆuje, ĆŸe Ethereum mĂĄ Äoraz vĂ€ÄĆĄie problĂ©my so ĆĄkĂĄlovateÄŸnosĆ„ou, nuĆŸ a popri tom musĂme stĂĄle rĂĄtaĆ„ aj s moĆŸnosĆ„ou, ĆŸe Ethereum 2.0 sa napokon vĂœrazne oddiali. Ako inak sa dĂĄ tento problĂ©m medzitĂœm rieĆĄiĆ„? Ja si pamĂ€tĂĄm, ĆŸe pred niekoÄŸkĂœmi mesiacmi Buterin hovoril aj o nejakej moĆŸnosti vyuĆŸitia blockchainu Bitcoin Cash, nuĆŸ a minulĂœ tĂœĆŸdeĆ sme zas pĂsali, ĆŸe Matic Network vraj dokĂĄĆŸe ĆĄkĂĄlovaĆ„ 7200 transakciĂ za sekundu a Ethereum to mĂŽĆŸe okamĆŸite vyuĆŸiĆ„âŠ
Podle mĂ© znalosti se u ETH pracuje na mnoha ĆeĆĄenĂch. V prvnĂ vrstvÄ je to samozĆejmÄ pĆechod na PoS a sharding, coĆŸ by mÄlo vytvoĆit opravdu rychlĂœ chain. DruhĂĄ vrstva jsou pak prĂĄvÄ dalĆĄĂ projekty, kterĂ© umoĆŸĆujĂ scaling.Â
Mezi ty nejnadÄjnÄjĆĄĂ projekty patĆĂ prĂĄvÄ Matic Network, coĆŸ je scaling ĆeĆĄenĂ postavenĂ© prakticky na novĂ©m PoS kanĂĄlu (plasma – nÄco jako lightning network). Matic mĂĄ usecase primĂĄrnÄ pro decentra aplikace, kterĂ© fakticky mohou dÄlat transakce na sĂti Matic, kterĂĄ nĂĄslednÄ komunikuje s chainem ETH. Tz. kdyby cryptokitties vyuĆŸivali MATIC, tak v podstatÄ nezahltĂ celou sĂĆ„ ETH, ale pĆenesou tu nĂĄloĆŸ na jinĂœ chain.Â
Alex Gluchowski z Matter Labs udÄlal hezkĂœ pĆehled existujĂcĂch scaling ĆeĆĄenĂ pro Ethereum. A zde je vidÄt, ĆŸe se pracuje na vĆĄech frontĂĄch. To je jen tak mimochodem jedna z vÄcĂ, proÄ ĂșplnÄ nevÄĆĂm Bitcoinu. V porovnĂĄnĂ s tĂm, co se dÄje na ETH, mi pĆijde, ĆŸe Bitcoin prostÄ zaspal. Konzervativnost nemusĂ bĂœt nejlepĆĄĂ vlastnostĂ v radikĂĄlnÄ se rozvĂjejĂcĂ technologickĂ© oblastĂ.Â
Ostatné
AkĂœ je tvoj nĂĄzor na to, ĆŸe Bitcoin Cash a Bitcoin SV sĂș stĂĄle ĆĄtvorkou respektĂve pÀƄkou na trhu? Budem o nich robiĆ„ najbliĆŸĆĄie video pre YouTube kanĂĄl Zaujalo ma, tak ma zaujĂmaj aj tvoj nĂĄzor (Ășsmev).
Fakt, ĆŸe tyhle dvÄ mince figurujĂ v top 10, je krĂĄsnĂœm indikĂĄtorem totĂĄlnĂ iracionality trhu. Pokud se ÄlovÄk podĂvĂĄ na on-chain statistiky, tak rychle zjistĂ, ĆŸe tyhle chainy prakticky nikdo nepouĆŸĂvĂĄ. MyslĂm, ĆŸe je to past na retail podobnÄ jako XRP.Â
DruhĂĄ strana mince je, ĆŸe chainy jako cash a sv prostÄ testujĂ urÄitĂ© limity tĂ© sĂtÄ a BTC mĂĄ ĆĄanci se z toho pouÄit, ale kromÄ vlastnostĂ testnetu pro BTC jsou podle mÄ naprosto bez hodnoty, protoĆŸe je prakticky nikdo nevyuĆŸĂvĂĄ, nikdo na nich moc nepracuje a postupem Äasu jenom zmĂzĂ, ale hodnÄ lidĂ na tom pĆijde zase o svoje finance. TÄm, kdo je drĆŸĂ, bych doporuÄil vÄasnĂœ vĂœstup na rozumnĂ© cenÄ.Â
A Äo budĂșcnosĆ„ stablecoinov? BudĂș tu rieĆĄenia ako USDT, USDC, GUSD a podobne aj o 10-20 rokov, alebo si budeme posielaĆ„ digitĂĄlne meny centrĂĄlnych bĂĄnk? A Äo budĂșcnosĆ„ decentralizovanĂœch stablecoinov ako DAI? Nie je prĂĄve takĂœ typ stablecoinu budĂșcnosĆ„ou internetovĂœch platieb?
Stablecoiny jsou naprosto klĂÄovĂ© pro budoucnost kryptomÄnovĂ©ho ekosystĂ©mu, protoĆŸe umoĆŸĆujĂ zapojenĂ entit z reĂĄlnĂ©ho svÄta a primĂĄrnÄ podnikatelĆŻ. K tomu jsou samozĆejmÄ potĆeba ideĂĄlnÄ rychlĂ© a bezpeÄnĂ© dexy a scaling.Â
MyslĂm, ĆŸe stablecoiny jako tether tu zĆŻstanou do tĂ© doby, dokud nedojde k monetĂĄrnĂ krizi vÄtĆĄĂho rozsahu (pĆi nynÄjĆĄĂ dluhovĂ© bublinÄ to mĆŻĆŸe bĂœt dĆĂve neĆŸ si myslĂme :)).Â
V mĂœch oÄĂch s nejlepĆĄĂ myĆĄlenkou pĆiĆĄla Libra – a to si myslĂm, ĆŸe mĆŻĆŸe bĂœt i budoucnost stablecoinĆŻ. VytvoĆenĂ mince, jejĂĆŸ hodnota bude podloĆŸena mnoha dĆŻvÄryhodnĂœmi druhy majetku, aby si cena drĆŸela co nejstabilnÄjĆĄĂ hodnotu a na tu by se nĂĄslednÄ prakticky vĆĄe pĆepoÄĂtĂĄvalo.Â
SamozĆejmÄ to nesmĂ bejt Libra, ale musĂ to bĂœt mince vytvoĆenĂĄ skrze decentralizovanĂ© ĆeĆĄenĂ (napĆ. jako Maker DAO – jen jeĆĄtÄ vyspÄlejĆĄĂ). ĆœĂĄdnĂĄ vlĂĄda ani firma by nemÄla bĂœt prĂĄvÄ distributorem takovĂ© mince, ale musĂ to bĂœt decentralizovanĂĄ architektura, kterĂĄ nevyĆŸaduje dĆŻvÄru, protoĆŸe jen to bude zabezpeÄenĂ pro budoucĂ stabilitu systĂ©mu takovĂ© mince.Â
DigitĂĄlnĂ mince centrĂĄlnĂch bank pak budou mĂt stejnĂ© neduhy jako fiat, ale zĂskajĂ vĂœhodu kryptomÄn. V dohlednĂ© dobÄ si myslĂm ,ĆŸe to bude ĆŸĂĄdanĂĄ vÄc a ÄĂna to pochopila. I tak bych Ćekl, ĆŸe stejnÄ prim budou hrĂĄt stablecoiny dolaru, coĆŸ je vidÄt i teÄ.Â
Ć pekuluje sa, ze na Cardano by mohol po spustenĂ fĂĄzy Goguen vzniknĂșĆ„ stablecoin na spĂŽsob ako si to predstavuje Facebook s Librou, no fungoval by decentralizovane ako DAI. Mne by sa to Ășprimne veÄŸmi pĂĄÄilo. Tvoje „peniaze“, pod tvojou kontrolou, ĆŸiadne drĆŸanie na ĂșÄtoch v banke. A viazanĂ© na kĂŽĆĄ aktĂv od zlata aĆŸ po fiatovĂ© meny. Toto by mohol byĆ„ podÄŸa mĆa „Game Changer“ a blockchain, ktorĂœ to dokĂĄĆŸe funkÄne a bezpeÄne priniesĆ„ by mal „vybavenĂ©“. MyslĂm si, ĆŸe by u toho mohla nastaĆ„ relatĂvne rĂœchla adopcia. VidĂĆĄ to rovnako?
Ono je vlastnÄ uplnÄ jedno, na kterĂ©m smart chainu ten stablecoin vznikne. JedinĂ© duleĆŸitĂ© je, aby byl decentralizovanĂœ a funkÄnĂ. TakĆŸe je jedno, jestli je to Ethereum nebo budoucĂ verze Cardana.Â
TakovĂœhle stablecoin podle mÄ bude tvoĆit pĂĄteĆ budoucĂho finanÄnĂho ekosystĂ©mu. HlavnĂ je, aby byl krytĂœ (decentralizovanĂœm zpĆŻsobem) ĆĄirokou paletou rĆŻznĂœch druhĆŻ majetku. Tz. asi fiat, krypto, komodity, akcie, stĂĄtnĂ dluhopisy atd.Â
Nakonec to bude fungovat tak, ĆŸe vĆĄe by se skrze dexy prĂĄvÄ pĆepoÄĂtavalo na tuhle nadstandardnÄ stabilnĂ mÄnu. S nejvÄtĆĄĂ pravdÄpodobnostĂ by to byl prostÄ rĂĄmec, ke kterĂ©mu se budou osatnĂ druhy majetkĆŻ odkazovat.Â
NicmĂ©nÄ je vĆŸdy nebezpeÄnĂ© mĂt pouze jednu alternativu a dĂĄ se tak pĆedpoklĂĄdat, ĆŸe takovĂœch stablecoinĆŻ nakonec mĆŻĆŸe vzniknout vĂce. Ale z hlediska uĆŸitnosti bych tohle vidÄl jako relevantnĂ cestu kupĆedu.Â
Adam Äakujem Ti krĂĄsne za rozhovor a dĂșfam, ĆŸe si to Äoskoro zopakujeme pri ÄalĆĄĂch aktuĂĄlnych tĂ©mach.
Nezabudnite si preÄĂtaĆ„ aj nĂĄĆĄ rozhovor o Cardano s JaromĂrom TesaĆom.
Rozhovor s JaromĂrom TesaĆom: O Cardano (ADA) pred spustenĂm mainnetu Shelley